Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kniha návštěv

Zde je (provizorní) kniha návštěv. Můžete zde zanechat svůj kratší komentář nebo dotaz. Autor však nezaručuje, že na vše z časových důvodů dokáže odpovědět. Urážky a nepatřičné komentáře budou smazány. Stejně jako pokusy o chatování. Pište prosím stručně. Pokud máte pocit, že musíte reagovat obsáhlejším příspěvkem, tak prosím použíjte svůj blog či jinou vaši spřátelenou stránku.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

k bydlení dělníků a vesničanů

Hana Mudrová,5. 8. 2015 10:44

Měla jsem možnost srovnávat. Sice chabou, ale měla. V Chotěboři u zámečku (naproti parku)je řada přízemních domků ze 17.-18. století, jeden už má jen obvodové zdi. Prolezla jsem ho (pokud se dalo), když ještě střechu se šindeli měl. Dnes by Vám to bydlení mohla ukázat některá současná rodina ve dvou nebo třech zbývajících. ty domky postavilo panstvo pro své poddané a mrňavé je to dost a dost. V pražském činžáku s Holešovicích, dnes zbouraném, byla pavlač zasklená, byty s příslušenstvím na chodbě (spíše 2.pol. 19.stol.) a s obytnou kuchyní tak 2,5x 3 m a pokojem kolem 3x4m. Nyní v pohraničí jsem viděla pár posledních, rozpadajících se domků velikosti zahradní chatky (mimochodem v současnosti bývají upravovány seniory pro delší nebo trvalé bydlení), ale s chlívky a kůlnami okolo. Proto v domě nemusí být až takový pocit těsnosti - venkov znamená i prostor dvora, kam se dá vyběhnout a je to také "můj" prostor. Několik větších nebo velkých domů a vilek je dnes neprodejných, protože se tu dřív brala voda z potoka a studna, natož vodovod, chybí. Také se tu počítalo s vysycháním povrchových studní a chod domácnosti se tomu musel přizpůsobit. Třeba velký úklid s velkým praním od srpna do prosince prostě nebyl možný, pokud se nepřivezla voda odjinud... Jiná je také situace rodiny a jiná lidí svobodných. Je dobré, že se i takovým tématům věnujete.

Re: k bydlení dělníků a vesničanů

HRK,6. 8. 2015 9:32

Zdravím děkuji za komentář. To je pravda, že dvorek či okolí na venkově znamenaly o něco snadnější únik z těsnosti bydlení, jaký asi ulice měst nemohly poskytnout. Jinak ty domky v Chotěboři znám, šle jsem okolo nich několikrát. Jeden byl už jen s obvodovými zdmi a další se více méně opravovaly, v jednom bydleli i Romové. Někdy se tam zase vypravím a občíhnu situaci.

Re: Re: k bydlení dělníků a vesničanů

Hana Mudrová,6. 8. 2015 10:26

já se k tomu polo zřícenému dostala dost včas na to, abych vylezla po úzkých sešlapaných schůdcích na půdu. Tehdy jsem si uvědomila, že se tam dalo spát - tlustý komín dlouho hřál. V tom pavlačovém bytě jsem občas přespala. nebylo to o mnoho horší nebo těsnější, než když jsem žila v 1+1 v paneláku s rodinou. Když vezmete rozlohy starých panelákových bytů (málokdo měl 3+1, kolem 52 m čtverečních myslím) a fakt, že ve 2+1 běžně bydlely čtyřčlenné rodiny za socíku, není divu, že ani ten starý pavlačový byt ke konci 20.století nevadil. Dá se v tom žít... Vlastně je to zajímavý koloběh, protože opět zjišťujeme, jak málo lidé pro sebe chtějí mít prostoru, ale jen aby nějaký měli. Nyní se malinké kuči navrhují jedna za druhou. Pohybujeme se v kruhu, vlastně spirále :-)

Re: Re: Re: k bydlení dělníků a vesničanů

HRK,11. 8. 2015 11:21

Já myslím, že zrekonstruovaný pavlačák je dnes lepší než panelák. Jinak dnes je situace přece jen o něco obohacena. Regulace z důvodu památkové ochrany a životního prostředí a z důvodu urbanistických plánů možnosti nové výstavby či přestaveb omezují. Toto snižuje nabídku bydlení. A řekl bych dle zkušeností třeba z Brna, že většinou jsou zamítnuty bytovky než rodinné domky. Také velká města jsou dnes zřejmě zalidněna o něco více než dříve, byť část těch nových obyvatel má trvalé bydliště jinde. Toto zvyšuje poptávku po bydlení.

ad kriminalita dříve a po revoluci

H.Mudrová,2. 7. 2015 8:47

Se závěrem Vašeho článku souhlasím. Kriminalitu, její proměny a růst bychom měli posuzovat také v kontextu vývoje v okolních zemích, protože jsou jevy, které nebyly omezeny nebo rozděleny železnou oponou. Patří mezi ně například zneužívání dětí a incesty, domácí násilí. Jak uvádíte, vymizely dřívější rozšířené typy trestných činů - příživnictví, veksláctví, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Objevily se nové, případně se poupravily - výroba a distribuce drog, trestné činy bílých límečků, Vámi zmíněné další formy ohrožení osobnosti - stalking a pod. Možná by se daly nějaké statistiky dohledat v kriminologickém ústavu.

Re: ad kriminalita dříve a po revoluci

HRK,3. 7. 2015 10:38

Zdravím. Souhlasím. Celkem jsem byl překvapen, že to tu není (zatím) řádově horší než za minulého režimu. Zřejmě v tom podstatnou roli hraje i informační politika (dnes se dozví člověk z médií o těchto činech zřejmě častěji). Chtělo by to na toto téma nějakou studii, ale to je v současnoti mimo mé možnosti.

Re: Re: ad kriminalita dříve a po revoluci

H.Mudrová,7. 7. 2015 20:29

Dovolím si Vám nabídnout své dvě menší e-knihy o dvou fenoménech v běhu času, o domácím násilí a sex.zneužívání dětí a incestech. Nešetřila jsem tam výčtem pramenů takže i ten za to stojí. http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=739 a http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=656. Takže pokud budete chtít zkoumat někdy souvislosti těchto jevů...

Re: Re: Re: ad kriminalita dříve a po revoluci

HRK,13. 7. 2015 10:01

Děkuji!

k přitažlivosti měst

Hana Mudrová,11. 5. 2015 9:15

Jak píšete v polemice s p. Kellnerem, odchod z vesnice znamenal svobodu. Ve všem s Vámi souhlasím, jen podotknu jeden detail, který uniká pozornosti skoro u všech, co jsem zatím četla. Podívejte se na dobu, kdy lidé prchají. Třeba Francie byla dost dlouho v mizerii kvůli válkám, potom revoluce. Války se vedly pořád, před Napoleonem v menších měřítkách. Co to znamenalo pro venkov? Byla to vždy zásobárna vojsk. Nikdo nemohl počítat se zásobami, s tržbou za prodej produktů. Nikdo nemohl plánovat. Práce je přitom od nevidím do nevidím, zvířata jsou nemocná, mají úrazy. Mít peníze na ruku, když předtím měl člověk "jen" to jídlo, to je velký osobní pokrok! Navíc na statku byli lidé opravdu dost za otroky, měli velkou osobní nesvobodu, všichni si tam koukali do talíře. Vzpomínám si na jednu reemigrantku, která pracovala jako děvečka u sedláků v Rumunsku: teprve ve 29 letech (dvaceti devíti, není to překlep) dostala na ruku první své peníze v životě. A to už byla matkou. Šla hned do továrny, na zemědělství se vybodla. V malém se tu opakovaly příčiny a důsledky velkého dění. Trošku okrájený (ve významu) mi připadá i páně K. názor, kde se zlobí na současný Londýn. V době Jacka Rozparovače tam bylo tolik smogu, že byl stále jako v mlze - teď nám to občas ukážou fotky z Číny. Takže to není pouze moderní dobou, jak mi to vyznělo.

Re: k přitažlivosti měst

HRK,14. 5. 2015 10:59

Více méně s Vámi souhlasím, výjma začátku. Vemte si třeba České nebo Alpské země ve 2. polovině 19. století, lidé zde odcházeli z venkova ač tu žádná válka (výjma krátké války v roce 1866) nebyla a ani žádný hladomor (poslední měl být snad v roce 1856). Skoro totéž lze říci o sousedním Německu.

Re: Re: k přitažlivosti měst

H.Mudrová,15. 5. 2015 11:14

Ve článku se psalo (nebo se běžně míní) o úprku v první polovině 19. století. Takže v době druhé poloviny (navíc po bouřlivém roce 1848)už šlo i o tradovanou zkušenost a stačila třeba právě ta krátká válka a už se na to ti lidé vykašlali. V Jiráskových pamětech najdete šikanu drobných řemeslníků na vsi jako vyšitou. Prostě se už vědělo, že ve městě je líp. A ještě si lidé pamatovali vyprávění předků o tom, jak zle bylo před rokem 1848 - třeba "vzpomínky babičky Kavalierové", které byly citované i za 1.republiky. Proč by měli věřit, že je nějaká válka malá? V poslední čtvrtině 19.století už byly rozdíly úplně zřejmé, na venkově se teprve rozšiřovaly možnosti pojištění (hlavně dobytka) atd.

výzkum o šmejdech

H.Mudrová,6. 3. 2015 8:29

Vaše hodnocení je zajímavé. Asi by mělo být i jasné, kde se výzkum odehrával. Kvůli práci jsem udělala malé dotazníkové šetření v r. 2012 se skupinou náhodných návštěvníků jedné kulturní akce. Šlo mi o názor na schopnost hospodaření s penězi jejich seniorů. Bylo tam také velmi málo nákupních akcí, což mne překvapilo, protože třeba v našem chudším, KV kraji to byl docela mor a lidi ničí - jsem zapojená do pomoci dlužníkům. Bohužel jsem se zaměřila na něco jiného a na místo, kde senioři žijí, mne nenapadlo se poptat. Bylo mi většinou sděleno mezi řečí, senioři žili spíše v České kotlině a na Moravě, než třeba v pohraničí.
tady u nás byly zájezdy preferovány pro zmíněnou výhodnost finanční, pro výhry a dárečky a pro společnost jiných, přesně, jak bylo ve výzkumu řečeno. Mám ale pocit, že obyvatelstvo v tomhle koutu bylo "vytěženo" již kolem roku 2010, takže tu byly ve větší míře zastoupeny jiné nabídky a už se "jenom" splácí. Nyní zažíváme dobu, kdy se lidé pod splátkami a pokutami topí. Zákon přišel dost pozdě, ale přece jenom je tu a to je dobře. Mění se způsoby nátlakového prodeje a fint, je agresívnější reklama na půjčky a podobně.
Vidím tu směs různých vlivů ze společenského dění před revolucí i po ní (dopřát si "západní" luxus, finanční negramotnost, víra v samozřejmé rovné jednání, poznatky z 90.let, že se dluhy moc nevymáhají, že nevyhodí rodinu z bytu na ulici, že to nějak dopadne, že se stát postará, krize, nezaměstnanost, rezignace...), dovoluji si věřit, že se dost odlišují různé regiony.
Co s tím? teď už jen těžká práce s lidmi, co jsou v háji. Účinky dluhového zatížení poznamenávají také osobnost, zdravotní stav, schopnost vzdorovat osudu a přijmout za sebe odpovědnost. je to moc těžké téma a ještě těžší realita.

Re: výzkum o šmejdech

HRK,6. 3. 2015 14:24

Je to výzkum pro celou republiku, ale za seniory jsou tam považováni lidé 40 +. Aktuálně se podle tiskových zpráv zdá, že skuteční šmejdi si ze zákonem poradili celkem snadno.

Myslím, že spíše se ten zákon bude používat k poukazování při projednávání dalších zákonů na omezení obchodu. Něco jako, když už regulujeme toto, tak proč ne něco jiného.

Re: Re: výzkum o šmejdech

H.Mudrová,16. 3. 2015 11:06

senioři 40+? no to potom ano, generace středního věku si pořád ještě myslí, že je nikdo neošidí, že lecčemu rozumí a nedají se. Houby, skáčou na špek jako diví. Já pracuji i s lidmi dvojnásob starými ;-)

Re: Re: Re: výzkum o šmejdech

HRK,16. 3. 2015 14:02

Tam zřejmě půjde již o stařeckou demenci, to by bylo na jiný článek. Ale nešlo by o jednoduchou záležitost, ve smyslu toho, že soudy poukážou na to, že daný člověk již není příčetný a smlouva je tedy neplatná. A to proto, že tam zase existuje riziko, že takovéhoto postupu bude zneužito vůči seniorům jejich příbuznými. Čili zbavíme ho svéprávnosti, protože by mohl nakupovat o šmejdů a budeme alespoň částečně disponovat jeho majetkem. Některé věci prostě nemají žádné dobré řešení, ne alespoň v současnosti.

Jinak já mám ještě přímou zkušenost z rodiny, kdy teta s kamarádkami na tyto zájezdy běžně jezdila a nikdy nic nekoupily.

Re: Re: Re: Re: výzkum o šmejdech

H.Mudrová,26. 3. 2015 10:22

nepodceňujte naše seniory ;-) Většina z nich nadělala dluhy ještě v úplné síle kolem šedesátky, což je dnes ještě předdůchodový věk. Jen se to hodně táhlo a exekuce je dorážely :-(

Re: Re: Re: Re: Re: výzkum o šmejdech

HRK,26. 3. 2015 10:39

Aha, tak to samozřejmě může také být. Ale to už je pak selhání těch daných lidí. Možná ovlivněné životem v socialismu, kdy něco takového nebývalo. I když já vím, že i v té době nějaké půjčky bývaly. Bylo by zajímavé zjistit, o těchto půjčkách více.

k patologii v socialismu

H.Mudrová,3. 1. 2015 9:31

Něco mi v tom článku neznělo správně. Nebo dostatečně. Doporučuji Vám projít si časopis Reportér z let 1968 a 1969, Kriminalistické sborníky z dob socialismu a také existoval jakýsi občasník Politika v letech kolem 1968-69. V těch letech "krize" se tady psalo dost otevřeně a v kriminalistickém sborníku se snažili leccos analyzovat, včetně hospodářské kriminality. Samozřejmě tohle už muselo být tendenční - ale to byly i projevy poslanců z nichž citujete.

Re: k patologii v socialismu

HRK,6. 1. 2015 9:35

Dobrý den, děkuji za informace, někdy se na to podívám. Já se většinou zabýval normalizací, tak od toho 1975 do 1989. Tendenční být poslanci samozřejmě mohli a někteří asi i byli, ale zase jiní si celkem servítky moc nebrali a byli dost kritičtí. Četl jsem, že v té době se celkem uplatňovala stranická demokracie.

Re: Re: k patologii v socialismu

H.Mudrová,29. 1. 2015 10:50

Máte jistě pravdu v tom, že po r. 1975 už mohl být leckdo ostřejší. Za prvé už pominulo prvotní běsnění, za druhé mohl mít dotyčný kritik nějak krytá záda - nebo úspěšně vytvořil zdání, že tomu tak je. V posledních letech před revolucí už to mohlo být hodně volné. Já to všechno vnímala víc právě v od roku 74-75 a proto mne tolik "oslňují" léta šedesátá. Tím spíše cítím znovu tu deku nad svým dospíváním. a také si lépe vážím těch, kdop se nebáli mluvit třeba i během výuky.