Jdi na obsah Jdi na menu
 


Archiv

Nalezené příspěvky

Ludwig von Mises o feminismu

7. 1. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Tak daleko jak feminismus usiluje o přizpůsobení právní pozice ženy mužovi, tak daleko jak usiluje o to ženě nabídnout právní a ekonomickou svobodu k rozvinutí a jednání podle jejich sklonů, touhy a ekonomických okolností – tak potud nejde o nic více než o část velkého klasického liberálního hnutí, které obhajuje mírový a svobodný vývoj. Pokud jde feminismus za toto, útočí na instituce společenského života pod dojmem toho, že takhle budou odstraněny přírodní omezení, pak jde o duchovní dítě socialismu. Je charakteristikou socialismu objevovat ve společenských institucích původ nezměnitelných přírodních faktů a snažit se reformováním těchto institucí změnit přírodu.

 

Eurozóna je v nebezpečné zóně

14. 1. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Je jednoduché tvrdit, že Evropská unie a zvláště Eurozóna je finanční a systémovou časovanou bombou, čekající co se stane. Mnoho komentářů se zaměřuje na problémy, jako je Řecko, Itálie anebo hrozící záchrana Deutsche Bank, které jsou rutině záplatovány. To je ovšem chybné. Mašinérie Evropské centrální banky (ECB) a EU jsou zběhlé v řešení událostí tohoto druhu, většinou se tváří jako by se nic nedělo a skupují všechno. Jak Mario Draghi slavně řekl, „cokoliv se bere.“ Je zde jeden předpoklad, aby toto eskamotérství fungovalo. Peníze musí do finančního systému kontinuálně přitékat rychleji, než poptávka po nich expanduje, protože udržení hodnoty aktiv je klíčové. A ECB právě toto dělá, s pomocí záporných úroků z vkladů a svého 2.5 biliónového programu na nákup aktiv. Ale program tento měsíc končí, což povede pravděpodobně k bodu obratu, čímž začnou jít věci špatným směrem.

 

Proč socialismus podporuje “volnou lásku” před rodinou

24. 1. 2019

| Rubrika: Libertariánství a jiné

Spisovatel G. K. Chesterton nazval rodinu anarchistickou institucí. Mínil tím, že rodina nevyžaduje žádnou aktivitu státu, aby vznikla. Její existence plyne z fixních skutečností v nátuře člověka, s její formou vytříbenou rozvojem sexuálních norem a pokrokem civilizace. Toto pozorování je konzistentní s brilantní diskusí stran rodiny v mistrovském díle Ludwiga von Misese knize „Socialismus“, prvně vyšlé roku 1922. Proč se zabývá Mises rodinou a manželstvím v ekonomické knize vyvracející socialismus? Mises porozuměl – na rozdíl od mnoha ekonomů dneška – že odpůrci svobodné společnosti mají širší agendu, která obvykle začíná útokem na nejvíce rozhodující buržoasní instituci.

 

Frakční bankovnictví a peníze kryté cennými papíry a majetkem dlužníka

3. 2. 2019

| Rubrika: Ekonomie

V minulosti poměrně živé diskuse o 100 % bankovních rezervách, jsou dnes již v řadách libertariánů a příznivců Rakouské ekonomické školy, téměř zapomenuty. Jedním z argumentů, který byl vznesen na podporu bankovnictví s částečnými rezervami (tedy s méně než 100 % rezervami vůči vkladům) byl ten názor, že poskytování úvěrů, při kterém vznikají i nové peníze, je podloženo různými aktivy, jako je třeba dluhopis, jiný cenný papír či majetek dlužníka, a že tedy svým způsobem jde o nějaké krytí nově vzniklých peněz. Čili depositní (vlastně všechny fiduciární) peníze tedy nevznikají z ničeho, ale jsou navázány na nějaké aktivum. Tuto teorii se tu budeme snažit prozkoumat.

 

Může za situaci Romů většinová společnost?

11. 2. 2019

| Rubrika: Otázka sociální

Může za situaci Romů většinová společnost? Možná ano, ale v případě zdraví to neplatí. Podívejme se, co se o zdraví Romů píše v časopise „Sociální práce/Sociálná práca“ o zdravotním stavu romské populace. Tento časopis vydává „Asociace vzdělavatelů v sociální práci“, která sídlí v Brně v budově Fakulty sociálních studií zdejší Masarykovy univerzity. Členy této asociace jsou veřejné univerzity a střední školy, případně i soukromé školy a podobně.

 

Ruská ekonomika ve světle západní statistiky

24. 2. 2019

| Rubrika: Ekonomie

O Rusku se lze toho dočíst u nás za poslední léta poměrně dost. Ovšem nejde většinou příliš o objektivní čtení. Jedna skupina pisatelů haní vše, co je s Ruskem spojené a vidí ruské agenty doslova za každým stromem. Druhá skupina zase až poněkud mesianisticky očekává, že nás Rusko nějakým způsobem spasí, a to přesto, že je od nás ca 1 000 km daleko. V tomto článku bych se chtěl podívat na ekonomickou úroveň Ruska, o které jedni tvrdí, že je velmi slabá, zatímco druzí ji nejspíše poněkud přeceňují. Využiji k tomu západní statiku. Samozřejmě ta může být proti Rusku zaujatá, i tak snad může pro nějakou orientaci sloužit (a autor také neumí rusky, aby si mohl přečíst ruskou statistiku).

 

Ne až tak temný středověk

5. 3. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Četl jsem knihu nazvanou „Království a právo“. Je to fascinující kniha – pokrývající vývoj království od raného středověku do pozdního středověku; více méně od pádu Římské říše do založení moderních národních států. Z Amazonu: „Prvně vyšla kniha roku 1914, jde o jednu z nejdůležitějších studií raného konstitučního práva. Fritz Kern [1884-1950] sledoval diskuse o státu v 9., 11 a 13. Století, pravidelně se tázal, čí práva byla prvořadá. Byla to práva panovníka nebo lidu? Kern umísťuje původ této debaty, která pokračovala do 20. století, v církevní doktríně a historii raných německých států. Demonstroval, že interakce „těchto dvou sad vlivů v konfliktu a alianci připravila půdu pro nový názor ve vztahu mezi panovníky a ovládanými a položilo základy jak absolutistické tak konstituční teorie.“

 

Velký starý muž aneb Masaryk a socialismus

12. 3. 2019

| Rubrika: Recenze knih

Kniha "Velký starý muž: Kniha o Masarykovy" byla sepsána roku 1938 sudetoněmeckým sociálním demokratem Josefem Hofbauerem, který Masaryka poměrně dost obdivoval, i když ne nekriticky. Kniha představuje zajímavý pohled na prvního československého presidenta z pohledu Němce, tedy jakoby pohled z druhé strany. 

 

Kriminalita za komunistů a dnes: vražd je tolik jako v 80. letech

25. 3. 2019

| Rubrika: Komunismus

A trestných činů je i přes znatelný pokles pořád více než tehdy.

 

Rok 2018 byl, co se týká počtu vražd (a pokusů) čtvrtý nejlepší od roku 1974 (vyjma roků 1976, 1977 a 1980). 

 

V této stati se krátce zamyslíme nad kriminalitou dnes a v. 80. letech 20. století. Podkladem je starší článek z roku 2014, který jsem až na drobnosti neupravoval. Na závěr ovšem nechybí pohled na současnou situaci a další aktualizace lze najít v poznámkách. 

 

Život křesťanských Koptů v muslimském Egyptě

6. 4. 2019

| Rubrika: Libertariánství a jiné

„Část islámu, která je politická, není jako kterékoliv jiné náboženství“
Fayez El Giheny

 

"Pokud si muslimové chtějí místo našeho občanského zákoníku uspořádat svoje soukromé vztahy podle práva šaría, proč by nám to mělo vadit?" (Ing. Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu)

 

Tento článek pojednává o situaci Koptů v moderním Egyptě. Koptové jsou etnikem, které bylo usazené v Egyptě před příchodem Arabů. A jde zároveň o náboženskou menšinu, která ve většinově islámské společnosti vyznává křesťanství. Koptů je dle odhadů od 5 do 15 % obyvatel Egypta (Viz anglická wikipedie, heslo „Christianity in Egypt“), čili jde o dost velkou menšinu s miliony osob. Jako podklad mi pomůže kniha „O islamizaci a demokracii v Egyptě“ americko-koptského profesora Fayeza El Giheny, který z Egypta pochází a kniha našich religionistů, orientalistů a historiků ve „Stínu islámu“. Stať v podstatě ilustruje život náboženské menšiny v relativně moderním, celkem otevřeném (běžná dovolenková destinace) a hospodářsky relativně úspěšnějším muslimském státě.

 

Libertariánský bloger Bionic Mosquito

10. 4. 2019

 

Libertariáni a kultura

12. 4. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Jako libertarián říkám: kuřte třeba fúry, šňupejte kokain, navštěvujte prostitutky, vybírejte si své pohlaví, berte si koho chcete, cokoliv. Dokud na mne neuvalujete náklady, nemám důvod k zásahu. Ale to neznamená, že jsem povinnen oslavovat takováto rozhodnutí – i jako libertarián. Nicméně, je to kulturní záležitost. Věřím, že zde není jediný příklad v historii, kdy by rostoucí libertinská kultura nezničila předchozí převažující kulturu do pár generací. Dekadence přichází s náklady.

 

Lidské rasy jsou reálné: rasa je platnou vědeckou kategorií

15. 4. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

V této stati budu argumentovat, že lidské rasy existují, podívám se na nejběžnější argumenty, které slýchám, a které preferují popírání ras a vysvětlím, proč si myslím, že se ve skutečnosti tyto argumenty mýlí. Je poněkud matoucí hovořit o tom zda jsou anebo nejsou rasy „reálné“. Lidská rasa je geograficky definovaný soubor populací, které spolu v minulosti, pokud ne dnes, žily společně a množily se se sebou navzájem více než se množily s cizími lidmi. Majíce tuto definici, je zřejmé, že rasy jsou reálné, protože lidé pocházející z Afriky, Evropy, východní Asie a tak dále jsou reální. Lepší otázkou je to, zda je anebo není užitečné kategorizovat lidi podle rasy. Samozřejmě, to přináší dále otázku „užitečné pro co?“. Nu, já budu argumentovat, že rasa je platnou vědeckou kategorií a věda je byznys o předpovídání a vysvětlování světa. Kategorie nám pomáhají předvídat věci tam, kde jsou mezi nimi rozdíly. Jestliže předměty v jedné kategorii jsou těžší než předměty v druhé kategorii, potom můžeme predikovat váhu předmětu pomocí použití tohoto kategorizačního schématu. Kategorie nám pomáhají vysvětlovat věci, když víme, že něco patří do nějaké kategorie, to nám dává pevný bod o tom proč tato věc má nějakou vlastnost.

 

Frakční bankovnictví a kapitálová přiměřenost

25. 4. 2019

| Rubrika: Ekonomie

V minulosti poměrně živé diskuse o 100 % bankovních rezervách, jsou dnes již v řadách libertariánů a příznivců Rakouské ekonomické školy, téměř zapomenuty. Jedním z argumentů, který byl vznesen na podporu bankovnictví s částečnými rezervami (tedy s méně než 100 % rezervami vůči vkladům) byl ten názor, že poskytování úvěrů, při kterém vznikají i nové peníze, je podloženo různými aktivy, jako je třeba dluhopis, jiný cenný papír či majetek dlužníka, a že tedy svým způsobem jde o nějaké krytí nově vzniklých peněz. Čili depositní (vlastně všechny fiduciární) peníze tedy nevznikají z ničeho, ale jsou navázány na nějaké aktivum. Touto teorii jsem se tu již zabýval v článku „Frakční bankovnictví a peníze kryté cennými papíry a majetkem dlužníka“. Tam jsem zmínil okrajově to, že banky sami drží ve svém jmění dost často cenné papíry, kterými tzv. ručí za svoji kapitálovou přiměřenost. V případě neschopnosti splácet vklady by teoreticky klienti mohli být uspokojeni z majetku banky. K tomu je nutné se vrátit poněkud podrobněji.

 

Princip secese

27. 4. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Proč by neměli mít Francouzi z Québecu právo na secesi od Kanady a na vytvoření svého vlastního národa, když zde jejich jazyk a kultura převažují? Žádná z teritoriálních hranic současných vlád světa není naordinována Bohem; jde o produkt historických sil, přičemž většina z nich byla nespravedlivá a byla donucením, které vyústilo v útlak menšin a drancování ze strany většin. Existuje tedy mnoho důvodů, proč by měly býti hranice a státní území změněny, aby více souhlasily s principy svobody a spravedlnosti.

 

Právo ve středověku

30. 4. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Kern začíná porovnáním tohoto historického práva s tím, co se definuje jako právo dnes: „Pro nás právo potřebuje jen jeden atribut, aby bylo platné, musí být přímo anebo nepřímo sankcionováno státem. Ale ve středověku, byly podstatné úplně jiné atributy; středověké právo muselo býti "starobylým" právem a muselo býti "dobrým" právem... Pokud právo nebylo starobylé a dobré, nešlo vůbec o právo, třebaže bylo formálně nařízeno státem.“ Považme, jak patetickou by se naše společnost zdála býti někomu, kdo přichází z minulých časů, které Kern popisuje. Tento cestovatel v čase přichází z místa, kde se mělo za to, že právo bylo založeno na něčem významnějším, než jsou vrtochy krále. Přichází do místa, kde je právo definováno jako v podstatě cokoliv. A vidí společnost, která je tomuto právu podrobena. 

 

Anarchokapitalistické právo

3. 5. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Anarchokapitalismus a i libertarianismus nepřitahují mnoho právníků. Málo se ví, že naprostá většina právníků jsou právními pozitivisty (tj. něco jako právní socialisté), kteří velmi zjednodušeně zastávají názor, že existuje pouze státem vytvořené právo (tj. zejména státní zákony vytvořené legislativou), a jen málo jich je stoupenců přirozenoprávní teorie práva (tj. něco jako právní libertariáni), kteří zastávají názor, že existuje nejen právo, které libovolně vytvářejí lidé prostřednictvím státu, ale že existuje i právo, které není lidským výtvorem, které je nezávislé na lidské vůli a nezměnitelné, které platí bezpodmínečně vždy a všude (tj. že právo nejsou jen lidmi vytvořené zákony), přičemž toto přirozené právo lze poznat rozumem

 

Varufakis a peníze I

5. 5. 2019

| Rubrika: Ekonomie

Kniha Janise Varufakise „Co jsem řekl své dceři o ekonomii: stručná historie kapitalismu“ se stala bestsellerem. Autor je bývalým řeckým ministrem financí a známým ekonomem. Jeho kniha líčí historii kapitalismu a zároveň vysvětluje některé ekonomické záležitosti. Měla by prý obsahovat neotřelé argumenty. V této obsáhlé stati se podívám na kapitolu, která pojednává o penězích.

 

Varufakis a peníze II

8. 5. 2019

| Rubrika: Ekonomie

Kniha Janise Varufakise „Co jsem řekl své dceři o ekonomii: stručná historie kapitalismu“ se stala bestsellerem. Autor je bývalým řeckým ministrem financí a známým ekonomem. Jeho kniha líčí historii kapitalismu a zároveň vysvětluje některé ekonomické záležitosti. Měla by prý obsahovat neotřelé argumenty. V této obsáhlé stati se podívám na kapitolu, která pojednává o penězích.

 

Použití soukromých symbolických peněz jako peněz ve Spojených státech I

13. 5. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Soukromé peníze ve Spojených státech amerických v minulosti.

 

Nalezené složky

Nebyly nalezeny žádné složky