Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

V roce 2010 uspořádal Liberální institut přednášku na téma městské hromadné dopravy (dále jen MHD). V současnosti je u nás MHD provozována většinou samotnými městy (prostřednictvím jejich dopravních podniků) anebo soukromými firmami. Tito městští nebo soukromí provozovatelé dostávají dotace z městských rozpočtů. Tyto dotace tvoří vedle jízdného další příjem těchto provozovatelů. Připomeňme jen, že městské rozpočty jsou naplňovány výběrem daní. V dřívějších dobách (někde i dnes – viz dále) tomu však tak nebývalo a provozování MHD bylo podnikání jako každé jiné. V tomto příspěvku se podíváme (nejen) na soukromý provoz MHD v našich zemích za Rakouska-Uherska a tzv. první republiky.

Před časem se nechal slyšet prezident české Agrární komory Miroslav Toman, že by rád více protekcionismu – osmdesát procent zboží v českých obchodech by podle něj měly tvořit české výrobky. Na tento návrh reagoval i premiér B. Sobotka, podle kterého lze více českého zboží na pultech vynutit přísnějšími kontrolami. Na tyto bohulibé úvahy reagoval známý blogger Urza takto: "Co znamená podpora českých výrobků pro spotřebitele? Že místo toho, aby na základě tržních mechanik vyhrával volnou soutěž „ten nejlepší“ (dle měřítek zákazníka, ať už jde o kvalitu, cenu, případně jakékoliv jiné ukazatele), je favorizován „ten český“; ve výsledku to znamená, že některé horší alternativy nejlepší zákaznické volby jsou násilím uměle upřednostněny před horšími (kdyby tomu tak nebylo, není třeba nic nařizovat a české zboží se v supermarketech vyskytne čistě tržně)."

Časopis státního "Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí" přinesl v čísle 2/2015, ročník 9 článek "Konsenzuální konference o bezdomovectví v ČR: příprava, průběh a výstupy", kde se mimo jiné píše, že: "Nemá za těchto okolností smysl solidaritu s lidmi bez domova podmiňovat detailním odhalením příčin, za nichž k dané situaci došlo, a to jednak s ohledem na jejich složitost a provázanost, jednak s ohledem na nemožnost určit prvotní příčinu. Nemá ani smysl podmiňovat pomoc ze strany společnosti zkoumáním míry osobního selhání lidé bez domova, míry zavinění této situace či projevené snahy tuto situaci řešit.". Prostě je nutné bezdomovcům z vašich peněz přispět bez ohledu na všechno možné. Podívejme se nyní, komu můžete povinně pomáhat nebo mu již pomáháte.

Libertariáni se často zaměřují na analýzu dvou jednotek: jednotlivce a státu. Ale jednou z nejdramatičtějších a nejvýznamnějších událostí naší doby bylo bouřlivé vzkříšení třetího aspektu reálného světa: národa.

Pokud shrnu postoj levicových libertariánů (jako je politický zkrachovalec Martin Pánek) k imigraci, tak aby to pochopil každý. Tak dostanu těchto pár bodů. Myšlení levicových libertariánů ilustruji na příkladu článku od Jakuba Skaly "Uprchlická sezona".

Studium vysokoškolských skript a učebnic z mainstreamové ekonomie přináší někdy dost podivné závěry. Jeden takový případ si ukážeme na příkladu tzv. Kahn-Keynesova investičního multiplikátoru, někdy zvaného jen investiční multiplikátor.

V den věnovaný vzpomínce na Karla Mengera v pasáži Vídeňské univerzity, je jen vhodné se podívat na práci, kterou Rakouská ekonomická škola, založená Karlem Mengerem, vytvořila. Nejde o velebení mrtvé a minulé věci. I když muži, kteří ji vytvořili, zemřeli, jejich dílo žije dále a stalo se základem pro všechna vědecká úsilí v ekonomické teorii. Žádné ekonomické myšlení nemůže dnes přijít na mysl, aniž by nestavělo na základech, které učili Menger a jeho škola. Je obecně akceptováno, že začátek nové éry v historii naší vědy je označen prvním vědeckým vystoupením Mengera na scénu s jeho "Principy ekonomie" [Grundsätze der Volkswirtshaftslehre], publikovanými v roce 1871.  

Rozhodl jsem se podívat na program Okamurovy partaje SPD a prozkoumat, zda je tato strana pro pravicově libertariánsky či liberálně-klasicky smýšlejícího člověka volitelná. Postoje této strany k imigraci jsou poměrně známé, a i když se nekryjí s pravicovým libertariánským programem [1] ohledně imigrace, tak jde pořád zřejmě o druhé či třetí nejlepší řešení. Zde se tedy podíváme na další programové vize a na to, jak štimují ke svobodě od násilí. Koneckonců v programu Okamurovy strany se to slovem svoboda docela hemží. I název hnutí toto slovo obsahuje.

Zkušenost s rekvalifikacemi nezaměstnaných.

V roce 2016 vydal Ludwig von Mises institut ČR a SR knihu "Co je vidět a co není vidět a jiné záhady ekonomie" od Claude Frédérica Bastiata. Součástí této knihy je slavný esej "Co je vidět a co není vidět", krátká esej "Obchodní bilance" a esej "Zákon" doplněná dvěma kratšími pracemi na stejné téma. Právě na poslední z těchto esejí se v tomto článku blíže podíváme. Uvidíme, že Bastiat nebyl jen nějaký byť schopný publicista, ale že ve svém díle se zabýval věcmi, které přišly badatelům na stůl až mnohem později.

Nová publikace: Svět brněnských svépomocných a charitativních spolků divokého kapitalismu: Příspěvky k dějinám divokého kapitalismu počtvrté.

V roce 2016 vydal Ludwig von Mises institut ČR a SR knihu "Co je vidět a co není vidět a jiné záhady ekonomie" od Claude Frédérica Bastiata. Součástí této knihy je slavný esej "Co je vidět a co není vidět", krátká esej "Obchodní bilance" a esej "Zákon" doplněná dvěma kratšími pracemi na stejné téma. Právě na poslední z těchto esejí se v tomto článku blíže podíváme. Uvidíme, že Bastiat nebyl jen nějaký byť schopný publicista, ale že ve svém díle se zabýval věcmi, které přišly badatelům na stůl až mnohem později.

Pokud se setkáte s nějakým sofistikovanějším obhájcem demokracie, tak se můžete setkat s tzv. zázrakem agregace. A o něm je tento článek.

Poznámky k ekonomické kalkulaci a frakční bankovnictví jako podvod jako kniha!

Svoboda a vlastnictví od Ludwiga von Misese jako kniha! Poprvé v češtině!

Po Okamurově SPD se podíváme na program Svobodných. A hned na úvod je tu jedna výtka. Program Svobodných je příliš dlouhý. V PDF verzi má 34 stránek. Je také místy pojat příliš intelektuálně a je plný poznámek pod čarou. Místy je už zastaralý (třeba u dat ohledně sociálních dávek). Z důvodu jeho rozsahu zde vybírám jen něco. Jak si tedy tento program stojí z pohledu libertariánů a klasických liberálů? Zabývám se zde webovou a nikoliv PDF verzí programu (tyto nejsou zcela stejné).

V časech, kdy se diskutují reformy Federálního reservního systému otevřeněji než dříve, se zdá být vhodné se na prvním místě zamyslet také nad nejzákladnější myšlenkou, zda centrální banky jsou vůbec potřebné. V roce 1936 Vera C. Smithová (později Lutzová) publikovala svoji doktorskou disertaci "Zdůvodnění centrálních bank" sepsanou za vedení Friedricha A. von Hayeka na Londýnské ekonomické škole. Smithová zhodnotila ekonomické kontroverze okolo centrálního bankovnictví z 19. do raného 20. století ve Francii, Belgii, Německu, Anglii, Skotsku a Spojených států. Smithová jasně ukázala, že centrální banky nejsou výsledkem přirozeného vývoje v bankovním sektoru, ale vznikají díky přízni vlády.

Psát o době kapitalismu 19. století a nezmínit vysloužilecké (veteránské) spolky by bylo na pováženou. Tyto spolky byly sociálními a společenskými institucemi, stojícími na svépomoci a charitě s nezanedbatelným významem prestiže. Bohužel k těmto velmi masově rozšířeným spolkům toho zrovna moc v historické literatuře nebývalo. Situace se zlepšila roku 2010, kdy vyšla kniha „Spolky C.k. vojenských vysloužilců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ od historika Jaromíra Indry. Tato kniha nám umožňuje se podívat na fenomém vysloužileckých spolků podrobněji.

Pro vznik peněz existují dvě teorie. První říká, že se peníze vyvinuly z barterové směny. Druhá tvrdí, že peníze vytvořil stát.

Pro vznik peněz existují dvě teorie. První říká, že se peníze vyvinuly z barterové směny. Druhá tvrdí, že peníze vytvořil stát.