Jdi na obsah Jdi na menu
 


Archiv

Nalezené příspěvky

Život křesťanských Koptů v muslimském Egyptě

6. 4. 2019

| Rubrika: Libertariánství a jiné

„Část islámu, která je politická, není jako kterékoliv jiné náboženství“
Fayez El Giheny

 

"Pokud si muslimové chtějí místo našeho občanského zákoníku uspořádat svoje soukromé vztahy podle práva šaría, proč by nám to mělo vadit?" (Ing. Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu)

 

Tento článek pojednává o situaci Koptů v moderním Egyptě. Koptové jsou etnikem, které bylo usazené v Egyptě před příchodem Arabů. A jde zároveň o náboženskou menšinu, která ve většinově islámské společnosti vyznává křesťanství. Koptů je dle odhadů od 5 do 15 % obyvatel Egypta (Viz anglická wikipedie, heslo „Christianity in Egypt“), čili jde o dost velkou menšinu s miliony osob. Jako podklad mi pomůže kniha „O islamizaci a demokracii v Egyptě“ americko-koptského profesora Fayeza El Giheny, který z Egypta pochází a kniha našich religionistů, orientalistů a historiků ve „Stínu islámu“. Stať v podstatě ilustruje život náboženské menšiny v relativně moderním, celkem otevřeném (běžná dovolenková destinace) a hospodářsky relativně úspěšnějším muslimském státě.

 

Libertariánský bloger Bionic Mosquito

10. 4. 2019

 

Libertariáni a kultura

12. 4. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Jako libertarián říkám: kuřte třeba fúry, šňupejte kokain, navštěvujte prostitutky, vybírejte si své pohlaví, berte si koho chcete, cokoliv. Dokud na mne neuvalujete náklady, nemám důvod k zásahu. Ale to neznamená, že jsem povinnen oslavovat takováto rozhodnutí – i jako libertarián. Nicméně, je to kulturní záležitost. Věřím, že zde není jediný příklad v historii, kdy by rostoucí libertinská kultura nezničila předchozí převažující kulturu do pár generací. Dekadence přichází s náklady.

 

Lidské rasy jsou reálné: rasa je platnou vědeckou kategorií

15. 4. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

V této stati budu argumentovat, že lidské rasy existují, podívám se na nejběžnější argumenty, které slýchám, a které preferují popírání ras a vysvětlím, proč si myslím, že se ve skutečnosti tyto argumenty mýlí. Je poněkud matoucí hovořit o tom zda jsou anebo nejsou rasy „reálné“. Lidská rasa je geograficky definovaný soubor populací, které spolu v minulosti, pokud ne dnes, žily společně a množily se se sebou navzájem více než se množily s cizími lidmi. Majíce tuto definici, je zřejmé, že rasy jsou reálné, protože lidé pocházející z Afriky, Evropy, východní Asie a tak dále jsou reální. Lepší otázkou je to, zda je anebo není užitečné kategorizovat lidi podle rasy. Samozřejmě, to přináší dále otázku „užitečné pro co?“. Nu, já budu argumentovat, že rasa je platnou vědeckou kategorií a věda je byznys o předpovídání a vysvětlování světa. Kategorie nám pomáhají předvídat věci tam, kde jsou mezi nimi rozdíly. Jestliže předměty v jedné kategorii jsou těžší než předměty v druhé kategorii, potom můžeme predikovat váhu předmětu pomocí použití tohoto kategorizačního schématu. Kategorie nám pomáhají vysvětlovat věci, když víme, že něco patří do nějaké kategorie, to nám dává pevný bod o tom proč tato věc má nějakou vlastnost.

 

Frakční bankovnictví a kapitálová přiměřenost

25. 4. 2019

| Rubrika: Ekonomie

V minulosti poměrně živé diskuse o 100 % bankovních rezervách, jsou dnes již v řadách libertariánů a příznivců Rakouské ekonomické školy, téměř zapomenuty. Jedním z argumentů, který byl vznesen na podporu bankovnictví s částečnými rezervami (tedy s méně než 100 % rezervami vůči vkladům) byl ten názor, že poskytování úvěrů, při kterém vznikají i nové peníze, je podloženo různými aktivy, jako je třeba dluhopis, jiný cenný papír či majetek dlužníka, a že tedy svým způsobem jde o nějaké krytí nově vzniklých peněz. Čili depositní (vlastně všechny fiduciární) peníze tedy nevznikají z ničeho, ale jsou navázány na nějaké aktivum. Touto teorii jsem se tu již zabýval v článku „Frakční bankovnictví a peníze kryté cennými papíry a majetkem dlužníka“. Tam jsem zmínil okrajově to, že banky sami drží ve svém jmění dost často cenné papíry, kterými tzv. ručí za svoji kapitálovou přiměřenost. V případě neschopnosti splácet vklady by teoreticky klienti mohli být uspokojeni z majetku banky. K tomu je nutné se vrátit poněkud podrobněji.

 

Princip secese

27. 4. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Proč by neměli mít Francouzi z Québecu právo na secesi od Kanady a na vytvoření svého vlastního národa, když zde jejich jazyk a kultura převažují? Žádná z teritoriálních hranic současných vlád světa není naordinována Bohem; jde o produkt historických sil, přičemž většina z nich byla nespravedlivá a byla donucením, které vyústilo v útlak menšin a drancování ze strany většin. Existuje tedy mnoho důvodů, proč by měly býti hranice a státní území změněny, aby více souhlasily s principy svobody a spravedlnosti.

 

Právo ve středověku

30. 4. 2019

| Rubrika: Texty jiných autorů

Kern začíná porovnáním tohoto historického práva s tím, co se definuje jako právo dnes: „Pro nás právo potřebuje jen jeden atribut, aby bylo platné, musí být přímo anebo nepřímo sankcionováno státem. Ale ve středověku, byly podstatné úplně jiné atributy; středověké právo muselo býti "starobylým" právem a muselo býti "dobrým" právem... Pokud právo nebylo starobylé a dobré, nešlo vůbec o právo, třebaže bylo formálně nařízeno státem.“ Považme, jak patetickou by se naše společnost zdála býti někomu, kdo přichází z minulých časů, které Kern popisuje. Tento cestovatel v čase přichází z místa, kde se mělo za to, že právo bylo založeno na něčem významnějším, než jsou vrtochy krále. Přichází do místa, kde je právo definováno jako v podstatě cokoliv. A vidí společnost, která je tomuto právu podrobena. 

 

Nalezené složky

Nebyly nalezeny žádné složky