Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Kniha "Ve stínu Islámu" (Vyšehrad, rok 2016) není politickým pojednáním. Jde o společné dílo několika religionistů, teologů, etnologů, arabistů a historiků, kteří se především zaměřují na popis náboženských skupin na Blízkém východě a na jejich historii a horkou současnost. Zmíněné náboženské skupiny představují různé křesťanské církve, menší islámské náboženské skupiny a dále jezídy a mandejce. Tuto knihu se pokusíme čtenáři alespoň částečně přiblížit. Můžeme však rovnou uvést, že náboženským menšinám se ve stínu islámu moc valně nežije, a že situace některých skupin je v současnosti dosti vážná. Fakta uvedená v knize mnohem více podporují představy tzv. antisluníčkářů než sluníčkářů.

Statky poskytované veřejným sektorem jsou statky, u nichž není možné ověřit, zda je skutečně běžní lidé chtějí. Přesněji zda je chtějí ve srovnání s jinými statky. Veřejné statky jsou totiž financovány zcela anebo částečně nedobrovolný zabavením části prostředků některým lidem. Přičemž o vynaložení těchto prostředků na nákup tzv. veřejných statků (těmi může být cokoliv) rozhoduje buď nějaká politická zájmová skupina či skupiny anebo v případě referenda nějaká (většinou) menšina, která vyhraje volby. Na základě toho se však dá určit jen to, že nějací politici, úředníci anebo nějací voliči daný veřejný statek chtějí za předpokladu, že náklady na jeho poskytování budou přeneseny zcela anebo částečně na jiné. Pokud by však měli sami nést celé náklady na tento statek, nebudou ho tolik poptávat. Obecně platí, že vyšší cena statku povede k nižší poptávce po něm. Vidíme-li tedy někde plný veřejně provozovaný autobus nebo plné veřejné divadlo, ještě to nic o jejich potřebnosti neříká. Kdyby cestující a diváci měli plně uhradit náklady na provoz tohoto autobusu anebo divadla, tak by byl autobus anebo divadlo třeba plné jen ze třetiny.

Liberální institut vydal opět jeden článek o imigraci. Nebudu ho zde celý rozebírat, ale podívám se jen na některé věci z tohoto článku. Přesněji omyly.