Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Známý libertariánský blogger Urza se pokusil vyvrátiti ospravedlnění vlastnictví vlastního těla, tak jak ho uvádí profesor Hans H. Hoppe. V tomto článku se na toto Urzovo (mylné) vyvrácení Hoppeho pozice podíváme blíže.

Čtyři roky uběhly jako voda a ta opičárna je tu zas. Znovu se bude rozhodovat o tom, kdo bude stát v čele nejvražednější mašinérie současnosti – amerického státu. Minulý souboj o republikánskou nominaci jsem sledoval skoro minutu po minutě a řeknu vám, že tolik křiváren bych snad nečekal ani v Putinově Rusku. Největší chucpe je pak, když volební podvodníci jako Romney, Putina, jakože z morálních výšin, kritizují. Přitom jsou naprosto stejní, jen Putinovi závidí, že on „nemusí“ hrát to demokratické divadýlko. Tyto volby jsem původně neplánoval nějak extra sledovat, ale nakonec se z nich vyklubaly dost možná nejzajímavější a nejzábavnější volby, které jsem kdy zažil. Jsem tak trochu volební závislák a mám to jako takového zvráceného koníčka.

Dostala se mi do ruky či přesněji počítače kronika (pamětní kniha) východomoravské obce Újezd (okres Zlín). Tato kronika byla psána i v době tzv. normalizace, čili v době vlády komunismu mezi lety 1970 až 1989. V této stati se podíváme na některé hospodářské aspekty tehdejšího života na středně veliké obci na východní Moravě. Dodejme, že kroniky jsou od dob první československé republiky obce povinny vést a jde de facto o úřední dokument.

Pracující Romové nejsou sice neobvyklým jevem v naší společnosti, ale nejsou zde také ani častým jevem. Řada Romů totiž dnes žije na sociálních dávkách a nepracuje. Dříve tomu však tak nebývalo, a i když Romové žili často odlišně od většinové populace, tak se museli sami živit. K nahlédnutí do romských dějin nám poslouží zejména práce historika Ctibora Nečase v knihách „Člověk na Moravě ve druhé polovině 18. století“ a „Člověk na Moravě 19. století“.

Tentokrát marionetě Hillary zaškubaly provázky táhnoucí se z vedení její kampaně, aby jí daly najevo, že je třeba si nechat naprogramovat projev proti relativně novému jevu tzv. „Alt-Right“. Výsledek byl mimořádně imbecilní. Když už tedy vylezla za denního světla ze své rakve, mohla se také obtěžovat plebejcům sdělit, jak si hodlá na pozici prezidenta počínat. Místo toho třicet minut blábolila, napumpovaná kdovíjakým svinstvem, aby se vůbec udržela na nohách, a stihla spojit Trumpa, Farage, Alt-right a jiná „temná zákoutí internetu“, a označila je za rasisty a členy rozsáhlého pravicového spiknutí se sídlem v Kremlu. Jasně, všichni okolo jsou pravicoví spiklenci, rasisti a ruští agenti, jen ona je letadlo. Bábě už evidentně kape na karbid a ten její Alzheimer (?) se progresivně zhoršuje. Není to poprvé, co Clintonová zmínila „rozsáhlé pravicové spiknutí“. Již před osmnácti lety o něm mluvila, když její manžel Bill už asi po stopadesáté strkal penis, kam neměl a zrovna mu to následné chorobné lhaní náhodou neprošlo. Ale CO je to ta „Alt-right“, kterou bláznivá Viktorka Hillary zmínila? Je Alt-right spolek rasistů z temných zákoutí internetu?

Ne, že bych to zrovna na sto procent předvídal, ale překvapilo mne to méně, než výsledky Brexitu. Zřejmě to bylo tím, že sleduji jiné zdroje, než prolhané oficiální průzkumy. Když jsem to brzy ráno zalomil, měl už Trump v kapse s velmi slušným náskokem Ohio a těsně i důležitou Floridu a Severní Karolínu. Slušně si vedl i v New Hampshire a průmyslových státech okolo Velkých jezer, kde normálně vítězí Demokraté. Ještě nebylo rozhodnuto, ale vyvíjelo se to pro něj dobře. A když jsem o pár hodin později vstal, svítily na mě červeně státy Iowa, Wisconsin a Pennysylvánie, a na monitoru stálo černé na bílém: „Prezident Trump“.

Dostala se mi do ruky či přesněji počítače kronika (pamětní kniha) východomoravské obce Újezd (okres Zlín). Tato kronika byla psána i v době tzv. normalizace, čili v době vlády komunismu mezi lety 1970 až 1989. V této stati se podíváme na některé hospodářské aspekty tehdejšího života na středně veliké obci na východní Moravě. Dodejme, že kroniky jsou od dob první československé republiky obce povinny vést a jde de facto o úřední dokument.

"Městskou hromadnou dopravu v Brně čekají od ledna [2016, pozn. autora] největší změny od spuštění systému SMS jízdenek. Cestující si podle zjištění Deníku Rovnost budou kupovat šalinkarty i prostřednictvím internetového obchodu. Ubude dlouhé stání ve frontách, lidé si koupí třeba roční kupon jen kliknutím na webu. Právě roční jízdenka přitom má stát místo současných pěti tisíc jen 3325 korun... Slevou chce město motivovat i své obyvatele, aby využívali více hromadné dopravy než aut." (1).